Chceš-li rozesmát pánaboha (podpis Michael Třeštík)

Dramatický a emotivní příběh „Chceš-li rozesmát pánaboha“ klade otázky po smyslu odvahy a strachu, štěstí i utrpení, paměti a zapomínání, piety i lhostejnosti. Má pevnou románovou formu, přestože všechny postavy i všechny děje jsou přísně autentické. Název, který je části bonmotu Wooddy Allena „Chceš-li rozesmát pánaboha, řekni mu své plány“, odkazuje k nepředvídatelnosti lidských osudů obecně a ve dvacátém století obzvlášť.

Biografické vyprávění českého prozaika, architekta a uměleckého sběratele je především příběhem autorových rodičů, na jejichž nelehkém osudu se odrážejí události dvacátého století. Třeštíkovým otcem byl klavírní virtuos, skladatel a hudební kritik Vladimír Třeštík, matkou profesorka francouzského jazyka Libuše Třeštíková. Autor nejdříve uvádí na scénu svého otce a rekonstrukci jeho života zahajuje scénami z první světové války, které se účastnil jako voják armády císařské monarchie. Vladimír padne do ruského zajetí, kde je přidělen na práci na nevelké panství aristokrata Alejnikova. Brzy si získá respekt a uznání celé jeho rodiny, od níž odchází ve chvíli, kdy se začínají formovat československé legie, s nimiž pak absolvuje strastiplný návrat do nově utvořené republiky. Teprve poté vstupuje do děje i autorova matka Libuše. Autor zachycuje její studia, vrcholící stáží v Dijonu. Dále líčí seznámení obou protagonistů, vznik citového pouta a první léta harmonického manželství, která však byla přerušena novým válečným konfliktem. Třeštík sleduje činnost obou rodičů v odboji a po skončení války jejich nesnáze s komunistickým režimem. Kniha je svědectvím nejen o naplněném vztahu dvou lidí, ale i o paradoxech a kontrastech dvacátého století, které mnoha lidem připravilo nepředvídatelné a nevyzpytatelné osudy.

Vydání: Nakl. Gasset, Praha 2013. Stran 208. Původní pevná vazba s přebalem, rozměry: 15 x 21 cm.

Stav knihy: Stav pěkný. Autorské věnování s podpisem