Rukopis nalezený v Zaragoze (Živá díla minulosti, sv. 69)

Román je specifickým typem vyprávění poutníků na cestách. Všichni neustále jdou a vyprávějí si u toho příběhy. Přesto nakonec znovu a znovu končí u strašidelné opuštěné krčmy a pod šibenicí mezi mrtvolami bratří Zotů nalézají nové hříčky nečistých sil, které se nakonec stávají vypravěčkami dalších příběhů. Hlavní postavou románu je Alfons van Worden putující přes nebezpečné pohoří Sierra Morena na pomezí Andaluzie a kraje La Mancha. Hrdina usíná v opuštěné hospodě v horách. Zvon odbíjí půlnoc. Dveře do jeho pokoje se otevřou a v nich stojí polonahá krásná černoška. Pozve jej ke svým paním, půvabné Zibeldě a její sestře Emině z rodu tajemných Maurů Gomélezů. Sestry vyprávějí, jak se do sebe zamilovaly a slíbily si, že budou mít společného manžela. Obě krasavice se k van Wordenovi přivinou a on má pocit, že se dotýká těla, nikoli ducha. Wordenovy myšlenky jej na perutích touhy unášejí do afrických serailů a on usíná v obětí obou sester...

Vydání: Přeložil Jaroslav Simonides. Vydal Odeon, Praha 1973 jako 69. svazek Živých děl minulosti. Původní celoplátěná vazba s přebalem, 642 stran. Rozměry: 14 x 21 cm.

Stav knihy: Přebal odřený a po okrajích otřepený. Stav dobrý (viz foto).