Skupina 42 - (monografie, vyd. Akropolis 1998) [Kamil Lhoták, Jiří Kolář, František Gross, Jan Kotík, Ladislav Zívr, František Hudeček, Jan Smetana, Miroslav Hák] HOL

Rozsáhlá monografie o legendární Skupině 42, která sdružila výtvarné umělce a básníky ve společném generačním cítění a potřebě umělecky se projevit v době samého ohrožení státu i existence každého jednotlivce. Její členové byli výraznými individualitami, jimž příslušnost ke skupině neubrala nic na osobitosti, jak dosvědčují jména malířů (Fr. Gross, Fr. Hudeček, K. Lhoták, J. Kotík, J. Smetana, K. Souček, B. Matal, sochař L. Zívr či fotograf M. Hák) či básníků (I. Blatný, J. Hanč, J. Hauková, J. Kolář, J. Kainar). Válečná 40. léta semkla umělce ve vnitřním odporu k válce a okupaci a v hájení moderního umění. Společná činnost pokračovala i po válce, nicméně rok 1948 znamenal konec společné aktivity. V historii českého umění tak díky této monografii, kde dosud syntetická studie o Skupině 42 neexistovala, zmizelo další bílé místo.

Skupina 42 byla česká umělecká skupina, založená v roce 1942. Ačkoliv její kořeny je možné hledat již v letech 1938 – 1939, formovat se začala v roce 1940. Činnost skupiny byla ukončena v roce 1948, její vliv na českou literaturu a české umění vůbec lze však najít i mnohem později. Tato skupina byla velmi ovlivněna především civilismem, kubismem, futurismem a konstruktivismem, lze zde nalézt i určité prvky surrealismu a existencialismu. Základním programem skupiny je zaměření na město, městskou krajinu a městský způsob života. Speciálně především na městskou periférii, na továrny a na život obyčejných pracujících lidí. Vychází ze zjištění, že právě toto, nikoli opěvovaný a heroizovaný venkov je světem, v němž v moderní době lidé převážně žijí. Světem (přesně v intencích filosofické definice Martina Heideggera) který nás utváří, formuje a deformuje. Nebylo to už tedy čisté okouzlení technikou jako v konstruktivismu nebo futurismu, jako spíše přijetí jakéhosi statutu quo. Cosi jako vědomí, že technika je krásná i zrůdná zároveň. Z toho vyplývá i jistý, dnes bychom řekli „ekologický“ rozměr jejich díla, který se naplno uplatňuje například v rozsáhlém Hudečkově malířském a grafickém cyklu Noční Chodci. Zároveň se v dílech této skupiny programově uplatňuje jakási metafyzická složka. Je to cosi jako „mytologie městské krajiny“ v níž nefigurují víly, rusalky a vodníci, nýbrž metaři, holiči a tovární dělníci. Tento rys klade skupinu 42 vlastně do blízkosti tzv. magického realismu. Dobře tento rys vystihuje například název Kainarovy básnické sbírky Nové mythy, obsahující mj. známou báseň Stříhali do hola malého chlapečka. Na vzniku a formování skupiny se pochopitelně výrazně podepsalo stísněné období protektorátu a druhé světové války. Zároveň však výrazně vychází z předválečných uměleckých směrů, na které integrálně navazuje, a proto rozhodně není pouze reakcí na válečné období. Význam skupiny daleko přesahuje do padesátých a šedesátých let. V podstatě se tak jedná o jednu z nejvýznamnějších uměleckých skupin v českém umění dvacátého století.

Vydání: Vyd. Akropolis, Praha, 1998, pevná vazba s přebalem, formát A4, 4°, 224 stran, první vydání.

Stav knihy: Výborný stav, na titulní straně razítko předchozího majitele.